Glatz – Země Pána Boha

V Kladsku už se pátračům znovu házejí klacky pod nohy. Přitom tenhle odložený případ zavání od samého počátku… V údolí poblíž Lázní Dušníky, na hranici s mladým Československem jen pár kilometrů od Náchoda, se konečně našly ostatky dcery prosperujícího dovozce doutníků, jejíž únos za první světové války vyděsil celé kladské hrabství. Došetření případu, jenž byl tehdy odložen s poukazem na to, že pohřešovaná se patrně stala obětí obchodníků s bílým masem, se ujímá velitel skromné mordparty z blízkého Glatzu/Kladska. Píše se květen 1921, hrdelní zločiny by se v provinčním městě pod horami daly spočítat na prstech jedné ruky, ale zbrklý strážmistr Koschella se od přehmatů při rozkrývání „geometrických vražd“ v prvním svobodném roce v lecčem poučil. Vydává se po vychladlé stopě jako ohař a brzy odhalí klubko hejsků provozujících důmyslnou lichvu. Avšak hněv tento pruďas v uniformě dosud zkrotit nedokázal. Když v roli samozvaného mstitele katastrofálně selže a popraví hlavního podezřelého elektřinou v městských lázních, hrozí mu víc než vyhazov a káznice. Na scéně se tedy znovu objevuje kapitán Wilhelm Klein, zmrzačený veterán z Flander, jenž své postižení kompenzuje analytičností šerloka. A chutí k jídlu. V zapadlém koutě Pruska, který ani do příští války nebude polský a který Bůh ve své dobrotivosti nejspíš přehlíží, bude nucen v zájmu někdejšího podřízeného pátrat na zapřenou. Třeba se to hodí. Tlaky uvnitř policejního sboru a tři další vraždy napovídají, že v logice případu něco nehraje… Druhá část detektivní retrosérie z kladské kotliny uchystala publiku množství překvapivých odhalení na způsob partie šachu. Navíc nezapomínejme, že pod staroslavným pevnostním městem se nachází spletité podzemí, jako stvořené pro neřestné rejdy! „Duszyński na svůj debut více než zdařile navázal. Jeho druhý román je o poznání vyzrálejší, klasické mocenské intriky a vrah zametající za sebou stopy působí propracovanějším dojmem než konspirační spiknutí a prorocké průpovídky o blížícím se zlu. (…) Postupně odhaluje díly skládačky a zaplňuje bílá místa způsobem, který nedá čtenáři oddechnout.“ – iliteratura.cz. „Stále zjevnější známky vnitroněmecké krize, sílící zločinnosti i zlovolné pomsty v makabrózním nátěru. Autor líčí Kladsko sto let staré natolik plasticky, jako by si k tamním měšťanům zajel ve stroji času. A přitom nedržíme v rukou fantastiku, nýbrž skvělý výkon mistra detektivkáře v oboru retro.“ – Kryminalna Piła (Polsko). „Doufal, že mladý policista půjde do hloubky, bude hledat pravdu. Nabádal ho k tomu. Přesně tak fungoval: do¬kázal rozpohybovat lidi i události, udával tempo, nedovo¬lil, aby se události zastavily. Jako demiurg vytvářel skuteč¬nost, přinejmenším tu část, která pro něj byla důležitá. Dělal to však bez ohledu na důsledky. Stavěl proti sobě síly, kte¬ré pak nechával, ať se vzájemně střetnou. Jako by věřil, že pouze takto se dá narušit ta neviditelná zeď, která mu pře¬káží v odhalení podstaty celého případu. V Bauschovi viděl to, co hledal, totiž jiskru. Jiskru, která se mohla stát vhodnou rozbuškou. Záblesk sice trval krát¬ce, ale započal řetězovou reakci dalších událostí.“ – ukázka z textu. „Jsem velmi hrdý na to, že se tisíce čtenářů vydávají ve stopách mých hrdinů. (…) Snažil jsem se zjistit co nejvíce o každodenní práci policie, aby byl Franz Koschella, jeden z mých dvou hlavních hrdinů, autentický. Je to místní strážmistr, který svoje detektivní schopnosti rozvíjí pod vedením tajemného Wilhelma Kleina. V románu ale vystupují i některé skutečné historické postavy: například starosta Franz Ludwig, kterému město vděčí za to, že po první světové válce nebylo obsazeno vojáky, nebo fotograf Dolního Slezska Georg Marx, autor tisíce pohlednic z meziválečného období. Samotný příběh vraždy je dílem mé představivosti, ale město je skutečné – [aspoň] nakolik jsem dokázal nastudovat všechny podrobnosti.“ – z rozhovoru s autorem.